neděle 20. srpna 2017

Dorazili jste na místo, cíl se nachází vlevo

Ve čtvrtek večer jsem s jedním kufrem, dvěma modrými IKEA taškami, koloběžkou a jednou příruční taškou v autě vyrazil vstříc ročnímu dobrodružství ve Slovinsku. Během balení, které trvalo několik dní (balil jsem zároveň zbývající věci do krabic, protože svůj byt pronajímám), jsem svedl itenzivní vnitřní boj, co si s sebou vzít, bez čeho se dokážu obejít, a co bude jednodušší si prostě koupit na místě? Výsledný objem byl sice přesně o jednu tašku větší, než čeho jsem chtěl dosáhnout, ale jsem se svým výběrem spokojený, pokryl všechna roční období, peřinu i speciální polštář pro spaní na boku, na kterém jsem se stal závislý.

Zvláštní poděkování patří Máše. Tvoje 3 rady pro mě byly nejužitečnější

1. Vezmi si s sebou ty kusy oblečení, které máš nejraději, ty, které nosíš teď nejčastěji. Já to tak udělala a byla potom radost si vybírat, co si vezmu na sebe.

2. Vezmi si s sebou zimní bundu a boty, budeš mít o starost míň.

3. Moje babička by řekla, že potřebuješ jen tři P. Peníze, pas a plavky. Zbytek si vždycky dokoupíš a zařídíš na místě 🙂.

Já už doplním jen, vysávací pytle 👍. Prodávají je za pár korun jako HAJDEBY, a na převezení oblečení jsou praktické, i když doopravdy fungují jen na věci jako je polštář, deka nebo svetry. U ostatních věcí budete možná trochu zklamaní; plus počítejte, že zejména trička a košile se hodně zmačkají.

Den první, pátek 18. 8. 2017

Cestu přes noc jsme zvolili především kvůli omezení před Vídní (a samozřejmě kvůli probíhajícím opravám D1), obojí vás může stát pěkných pár únavných hodin v zácpě. Naše cesta však byla bez problémů a už kolem 6. hodiny ranní jsme byli v Mariboru. Byla to milá zastávka, i když všude bylo zavřeno nebo možná právě proto 😊. Historické centrum je maličké, zajímavosti najdete aniž byste je hledali (jako například nejstarší vinný keř na světě), a nejsilnější vzpomínkou je tak asi snídaně na břehu řeky před obřím Kinoboxem (už vám v hlavě zní slavná znělka stejnojmenného pořadu).

V 09:00 otvíralo nákupní centrum, kde jsme parkovali, a byla před ním stejná fronta důchodců jako u nás, jen nikdo do nikoho nestrkal, všichni se zdáli tak nějak jižně-v-pohodě.

Alpy jsme ale nechali za sebou (a také vedle sebe) a před polednem dorazili do Lublaně. Najednou toho bylo spousta k zařizování. Nejdřív AirBnB, potom smlouva k mému pokoji, oběd v srbské restauraci (výběr byl náhodný, už jsme prostě měli hlad a najednou se před námi vynořila, ale dobrý), převezení věcí do pokoje, konečně sprcha a pak pěší obhlídka starého města a pravidelný páteční trh mezinárodních kuchyní (na Náplavce by měl nálepku Food Festival a museli byste na něj zaplatit vstupné).

A také jsme stihli navštívit dva různé Hofery a jeden Lidl 👌. Ukázalo se, že moje slabost pro výhodné nákupy je zdá se geneticky podmíněná, protože kromě potravin si má mutter pořídila tři prací prášky, několik sprchových gelů a také dva potahy na pračku. Nutno dodat, že já jsem si jeden také koupil 😂.

Den druhý, sobota

Tak k tomu se vrátím někdy příště, byl skvělý 🙏.

Den třetí, neděle

Teprve až dnes ráno to začalo být všechno skutečné. Vstával jsem už sám do prázdného AirBnB, snědl jsem jogurt, posbíral věci a vyrazil na svůj nový byt. A upřímně? Moc se mi nechtělo, přepadla mě lehká nervozita. Ve třiceti mi jde totiž takové to lehké seznamování mnohem hůř než tomu bylo ve dvaceti. Lépe zvládám situace skutečného života (pracovní, obchodní apod.), neformální seznamování mi už tak nejde a v lepším případě zanechávám v lidech neutrální dojem.

Nikdo ale nebyl doma, tak jsem si hacknul wifi, vybalil si, zjistil, kterým vypínačem se zapíná bojler na horkou vodu a vyrazil ven. Šel jsem do města a došel do lesa. Opravdický, svěží, kopcovitý a 5 minut chůze od mého nového bydliště 😎, stojí si tam a dýchá životem. Je boží!

No a nakonec jsem došel až do vytýčeného cíle pro dnešní den 👍.


Posted from my balcony for #YearInTheLife series.

Žádné komentáře:

Okomentovat