čtvrtek 20. prosince 2012

A k čemu nám to vlastně je?

Konec roku či chcete-li konec světa je blíž než si je většina z nás ochotna připustit, přesto se nám většinou do pořádné bilance nechce, spokojíme se s konstatováními, která se nám líbí jako "byl to dobrý rok" či "když se za sebou ohlídnu, udělal bych to stejně" či oblíbené "ničeho nelituji".

Já se nebojím říci, že něčeho lituji... a není snad ani tolik důležité čeho. Přiznám, je to práce, resp. to, jak jsem si ji nechal přerůst přes hlavu. A nepomohla mi ani Zpověď masochisty i když mám pořád na mysli ten významný pohled, který jsme si s @mascha_dudu během představení vyměnili. My jsme dobře pochopili, proč jsi nás tam @josefslerka poslal, 48 hodinový pracovní den vládne však nám dál. Většinou se mluví v souvislosti s prací o penězích - o platu, kolik kdo bere, kolik zaplatil kdo na daních, komu se daří a kdo krachuje. Byznys. Ten je dnes doslova na každém kroku, ale co si na konci roku za svoji práci koupíte? Novou televizi? Auto? Sekačku?

Nezapomeňte, že si na to můžete půjčit, ale to je trochu jiný příběh--

A já se ohlížím zpět a lituji těch chvil v práci, které mi přinesly peníze na účet, za které jsem nestihnul jet na dovolenou, ani nakoupit vánoční dárky. Jako děti jsme mohli alespoň počítat korunky, které se nám podařilo ušetřit, ale jako dospělí vidíme většinou jen nějaké čísla, elektronické impulzy, které by na nás měly křičet: "Pro tohle jsi neměl volno? Neviděl přátele? A trávil víkendy u počítače?"

Rozřešení nemám, snad jen přání. Zkusit to znovu.



2 komentáře:

  1. přesně nad tímhle přemýšlím zrovna teď, kdy mám dovolenou u počítače a dodělávám projekty, který jsem nestihl dodělat...

    OdpovědětVymazat
  2. to je přesné: mít dovolenou, abys mohl sedět u počítače a dodělávat projekty, na které jsi nenašel čas v pracovní době je nejen naprosto absurdní, ale učí nás to špatným návykům

    OdpovědětVymazat