čtvrtek 26. ledna 2012

Proč pro mě má letošní výlet do Berlína hořkou pachuť?

Říká se, že člověka každá nová zkušenost obohatí, ale přesto mám sám za sebe pocit, že člověk je spíše tvorem nepoučitelným, nenapravitelným.. nevychovatelným. Ke každému novému projektu či akci se snažím přistupovat racionálně, ale asi je to jen jistý druh myšlenkové hry, kterou sám s sebou provozuji. Tolik na vysvětlenou, tady někde asi pramení moje frustrace (alespoň se to domnívám) z letošního výletu Studia nových médií do Berlína (cílem je zajímavá výstava Transmediále).

Mluví se o tom od začátku školního roku, těšíme se tam od návratu z předchozího ročníku, opakovanými výzvami shromážďujeme seznam těch, co by s námi rádi jeli, alespoň třikrát se ujistíme, že se přihlásili všichni, snažíme se vyjít vstříc i těm, kdo mohou jet jen na kratší dobu. Den potom, co ubytování zaplatíme, se však ozve první člověk, že by také rád jel, jestli to můžu nějak zařídit... A během týdne se ozve i druhý a třetí, což člověka zamrzí, resp. víc než zamrzí. Je to sobecké plýtvání zdroji, lidskými i těmi peněžními.

Pro letošní rok jsme po zkušenosti z předchozích let měli předběžně zarezervováno v hostelu cca 30 míst, nakonec by nás i tolik jelo (s těmi, kteří se ozvali po zaplacení ubytování), kdyby byl člověk tvor disciplinovaný a četl výzvy a prosby. Lidí se však přihlásilo méně a nejspíš i kvůli komplikacím s rozvržením lidí do pokojů, kteří chtěli v každém případě jet (ale jen na dvě noci), nám hostel naůčtoval storno poplatek za nevyužitá původně rezervovaná místa. Každý tak bude muset doplatit ještě 40 Kč (ano, toto je zcela vážně myšlená výzva přihlášeným). A mě to upřímně štve, kdyby se nikdo neozval, nejspíš bych to vůbec neřešil, ale ti opozdilci všechno změnili.

Jsem připravený na to, že se nikdy nepodaří shromáždit peníze na ubytování od všech včas, proto si stále držím účet u bankovního domu, který má sice nejspíš nejvyšší poplatky na trhu, ale poskytuje mi bez záruky vysoký kontokorentový úvěr. Prodlení v řádu dní mi proto starosti nedělá, i když jsou tací, u kterých je to spíše otázka týdnů, připomenutí a proseb.

No a nakonec se ve mně něco zlomilo, když přišel jeden z pozdních zájemců s tím, že mu Josef řekl, že to určitě nějak zařídím, aby mohl jet. Tak jsem to zařídil, Dito. To uvolněné místo bylo moje.

Musím říci, že se mi vlastně hrozně ulevilo, kvůli přípravám konference New Media Inspiration jsem totiž neměl bohužel čas pracovat na projektech, za které alespoň občas dostanu něco málo zaplaceno, takže se mi ta úspora vlastně hodí. Je sice pravda, že bych si tenhle skvělý výlet jen kvůli penězům nikdy nenechal ujít, ale situace mění pravidla. Přihlášení se bát nemusí, cestu vám samozřejmě zorganizuji, už jsem se byl dnes informovat na přesnou cenu lístků na vlak, a nejspíš vám i půjčím těch 150 € jako zálohu na ubytování (hostel ji vyžaduje pro případ, že by někdo poničil jeho vybavení), abyste ji nemuseli vybírat v drobných od každého, celý limit na účtě jsem ještě nevyčerpal.

Šťastnou cestu a nezapomeňte se checkovat, abyste získali unikátní berlínský odznak na Foursquare.

Posted from my iPad.

2 komentáře:

  1. Aha, tak proto nejsou na esenemáckém účtu (http://www.flickr.com/photos/stunome/) žádné fotky z letošního Berlína... Protože Jakub nejel...

    OdpovědětVymazat
  2. To není proto, Pavlíku. Už jsem poslal výzvu studujícím, aby prispěli nějakým podařeným úlovkem, tak snad se tam brzo něco zajímavého objeví :-).

    OdpovědětVymazat